Slovanský dům v Praze 1 nepřivítá účastníky tradičního setkání alpinistů z celého světa.
Každoročně od roku 2004 jsme v č. 5 časopisu lidé&HORY přinášeli informace o Mezinárodním festivalu alpinismu Praha. Každé páté číslo časopisu jsme označovali jako festivalové a vždy nejméně na čtyřech, často i na více stranách, jsme zveřejňovali údaje o připravovaném programu a o partnerech i sponzorech festivalu. Ve festivalovém čísle jsme vždy v poměrně rozsáhlém bloku informací poprvé uceleně představovali většinu špičkových lezců a legend alpinismu z celého světa. Připomenu, že až do roku 2011 byl festival znám a vyhlašován jako Smíchovský festival alpinismu.
MFA PRAHA je stejně jako mnoho jiných našich aktivit, které jsme začali díky pádu bolševismu již před třiceti lety, postaven na spolupráci se zahraničím a zahraničními partnery. Společné vzájemnosti s našimi partnery z Rakouska, Itálie, Slovinska nebo třeba z Nepálu či Japonska připravujeme dlouhodobě, příprava a domluva vzájemných projektů trvá obvykle celý rok.
Štafetu festivalu jsme odstartovali v listopadu 2004, 1. ročník se uskutečnil ve dvou sálech smíchovského multikina Cinemacity v OC Nový Smíchov. Z těch největších osobností se tehdá v Praze představili Peter Habeler, Davo Karničar nebo Heinz Zak. Nechyběli ale ani opravdové domácí legendy jako Radan Kuchař, Voloďa Suchý, Jiří Novák a jiní. Domácí publikum mělo poprvé možnost osobně potkat a oslovit osobnosti, které u nás byli známé většinou jen z medií. Naši domácí lezci měli příležitost diskutovat se zkušenějšími zahraničními partnery, mohli s nimi domlouvat společné budoucí akce. Zrodila se nová tradice. První velké mezinárodní povzbuzení pro celý organizační tým zaznělo v roce 2009. Reinhold Messner při svém prvním vystoupení na tomto mezinárodním setkání v Národním domě na Smíchově prohlásil: Praha se během tří festivalových dnů stává centrem světového alpinismu. Reinhold byl první z celé plejády osobností alpinismu, který získal ocenění Pražský křišťálový cepín.
V průběhu let získával Mezinárodní festival alpinismu Praha povědomí mezi světovou lezeckou elitou. Na festivalu v Praze se rodila nová přátelství. Mezi světovou elitu, která se na festivalu prezentovala, se postupně začali zařazovat i naši lezci a alpinisté – Adam Ondra, Lucie Hrozová, Radek Jaroš, Mára Holeček a další.
Jako hlavní projektant a realizátor festivalu jsem byl zván na některé podobné kongresy nebo akce v mnoha místech v zahraničí. O Mezinárodním festivalu alpinismu Praha jsem přednášel před zaplněnými sály v Mnichově, v Innsbrucku, v San Franciscu, v Káthmándú nebo v Lublani. Některé ročníky festivalu byly velmi vydařené, jiné měly slabší náboj. Rekordní zájem byl vždy o přednášky Reinholda Messnera, Petera Habelera, Gerlinde Kaltenbrunner a Ralfa Dujmowitse, Davida Lamy nebo Adama Ondry, Radka Jaroše nebo Máry Holečka. Denní návštěvnost v Národním domě na Smíchově byla většinou 800 až 1000 zájemců denně. Naplněné sály a ovace pražského publika ala “standing up” dokázaly “zamávat” i takovými borci jako jsou Peter Habeler, Heinz Zak, Adam Ondra nebo Gerlinde Kaltenbrunner.
To je jen krátké připomenutí toho co jsme prožívali a zažívali. Dle mého je toto připomenutí důležité právě v těchto dnech, kdy nám ubývá optimismus a jsme strašeni a zatlačováni kontroverzními vyhlášeními naší vládnoucí a arogantní elity mezi stěny našich domovů.
Pro letošní ročník festivalu bylo domluveno několik zajímavých a špičkových představení. Účast na festivalu potvrdili Peter Habeler, John Roskelley, Roger Schäli, Heinz Zak, Simone Moro, Anče Kuchařová, Lucie Hrozová, Marek Holeček, Drejc Karničar, Viki Grošelj, Radek Jaroš nebo Jan Trávníček. Některé z elitních osobností jsme představili v minulých číslech tohoto ročníku lidé&HORY. Jedním z partnerů festivalu měla být společnosti Servus TV, připravena je česká verze filmu unikátního filmu o tragédii nejspíše tří nejúžasnějších lezců posledního období ve východní stěně kanadského Howse Peaku. Všem jsme chtěli nabídnout široký program.
To vše stálo hodně času, úsilí, energie a vyjednávání. A také hodně peněz.
Nezbývá než věřit tomu, že za rok bude situace po všech stránkách jiná a že nám bude umožněno po vynucené pauze v tradičním Mezinárodním festivalu alpinismu Praha pokračovat. Věřím, že to co jsem v tomto krátkém přehledu uvedl, představíme alespoň částečně v listopadu 2021.
Jsem optimista, a proto věřím, že se za rok znova všichni sejdeme. Celý organizační tým festivalu se bude těšit na setkání s vámi se všemi.
Ladislav Jiráko